|
Z historie školy na Marjánce
Psal se rok 1908. Veliké proměny se odehrály v Břevnově od doby, kdy byla mezi poli vystavěna škola u sv. Vojtěcha č.p. 417, zvaná Jubilejní. Nejdříve vznikla jako pobočka školy u
 sv. Markéty, tehdy jediné břevnovské školy.
Roku 1910 začíná v samostatné budově na Marjánce vyučování v pěti postupných ročnících s pěti paralelními třídami.
V roce 1914 vypukla 1. světová válka a školní budova byla zabrána pro vojenskou nemocnici, takže zdejší žáci opět docházejí za vzděláním do školy u sv. Markéty, a to až do července roku 1918.
Žáků přibývalo a přibývalo i tříd. V novém školním roce 1918/1919 se vyučovalo v patnácti třídách. Rok 1919 přinesl další změny. Škola byla rozdělena na dvě samostatná ředitelství: II. obecnou školou smíšenou (s osmi třídami) a III. obecnou (se sedmi třídami). V září 1919 byla v téže budově č.p. 417 také měšťanská škola. Pro nedostatek místností byla o rok později III. obecná škola přemístěna do bývalé radniční budovy č.p. 226-magistrátu.
Významná změna nastala v roce 1930, kdy byla dosavadní smíšená škola rozdělena na obecnou školu chlapeckou a obecnou školu dívčí. Ze zápisů v kronice 2. dívčí šk. obecné se dovídáme, že v jedné třídě se učilo kolem 50 žákyň. Často bývaly zvláštní prázdniny, a to při vypuknutí infekčních, tehdy nevyléčitelných nemocí jako spála nebo záškrt.
Při sčítání lidu v r. 1930 žilo v Praze 848 768 obyvatel, z toho v Břevnově 18 512. Bylo nutno postavit další břevnovskou školu - U Dělnického cvičiště. V této době patřila škola Marjánka k výstavním budovám Břevnova.
 Měla tělocvičnu a rozlehlou zahradu, zabírající prostor až k ulici Nad Kajetánkou. Za 2. světové války se žáci břevnovských obecných škol učili na Hradčanech. V budově školy na Marjánce se soustředily na krátkou dobu školy měšťanské. Učilo se na směny, vyučovací hodiny byly kráceny, aby se vše stihlo do povinného zatemnění. Dle nařízení Ministerstva školství a národní osvěty byly zavedeny břidlicové tabulky, "aby ušetřeno bylo papíru". Děti nosily do školy otýpky dříví, byl katastrofální nedostatek paliva. V roce 1940 byla škola zabrána pro vojenské účely.
Po skončení války ji obsadili českoslovenští vojáci, a tak skončila jako záchytná stanice pro repatrianty, kteří se vraceli zpět do své původní vlasti. Budova byla samozřejmě velice zpustošena. Před znovuzahájením výuky ji bylo nutno vymalovat, umístit znovu tabule a stupínky, opatřit lavice. Při úpravě tříd pomáhali rodiče dětí, členové učitelského sboru, rodičovského sdružení a všichni zaměstnanci školy. Po několika dnech jejich usilovné práce se dívky mohly vrátit po šesti letech zpět do své školy. Výuka byla zahájena již 6. června v hostinci U Sládků a školní rok byl ukončen 12. července 1945.
Po roce 1945
Nastává mnoho změn. Mění se i názvy škol působících v č.p. 417. Krátkou dobu sídlí v budově na Bělohorské i reálné gymnázium. Obecné školy se mění v národní. Se zavedením jednotné školy se používá název osmiletá střední škola; V roce 1955 je dokončena nová
 školní budova jedenáctiletky v ulici Pod Marjánkou na místě školní zahrady patřící ke škole Marjánka. Od té doby se táhne mnohaleté trápení s výukou tělesné výchovy, neboť naše vlastní tělocvična, původně školní kaple, byla při výstavbě nové školy zbourána
Školní rok 1966/67 přinesl modernizaci školní jídelny. Byly instalovány plynové sporáky a zakoupeno nové vybavení.
Zahájení školního roku 1968/1969 proběhlo za velmi smutných událostí. Naše republika byla obsazena vojsky Varšavské smlouvy a 2. a 3. třídy, které měly být umístěny ve školičce, byly prozatím umístěny v hlavní školní budově, neboť okolí školičky se stalo sídlem cizích vojsk. Deváté třídy byly nově rozděleny na praktické a studijní. Rozhodnutím ONV v Praze 6 byla neúplná ZDŠ Bělohorská 226 (magistrát) sloučena se ZDŠ Bělohorská 417 pod jednotné vedení. V té době měla škola 25 tříd.
Ve školním roce 1973/1974 proběhla další velká rekonstrukce. Bylo zavedeno ústřední topení, zmodernizováno sociální zařízení, upraven školníkův byt a provedena instalace elektrického proudu. Ve všech učebnách, chodbách i schodištích byla položena nová podlahová krytina.
Nová doba
Ve školním roce 1990/1991 nastaly významné změny ve výuce žáků. Děti I. stupně mohly navštěvovat zájmové kroužky anglického a německého jazyka, od 4. ročníku se žáci začali učit anglicky nebo německy povinně.
Rovněž byla po dlouhé pauze zahájena výuka náboženství.
Rok 1991/1992 byl zahájen opravdu nezapomenutelně. Naši školu navštívil sám pan prezident Václav Havel. Přijel zcela neočekávaně. O to radostnější a spontánnější bylo jeho uvítání všemi pracovníky školy, kteří ho zdravili dlouhotrvajícím potleskem. Paní ředitelka uvedla pana prezidenta a jeho doprovod - ministra školství pana Vopěnku, redaktora TV pana Černého a další do vyzdobených tříd. Pana prezidenta zajímaly zcela konkrétní poměry na škole, výsledky žáků u přijímacích zkoušek, hospodaření školy jako samostatného právního subjektu ap.
Významné změny nastaly uvnitř budovy školy i na jejím plášti. Bylo nutno staticky zajistit zdivo pomocí ocelových táhel, zcela rekonstruovat hygienická zařízení ve všech patrech, vyměnit ztrouchnivělá okna, zrekonstruovat celý suterén budovy. Kromě odvlhčení zdiva byla nově upravena školní kuchyně se zázemím skladů a pomocných prostorů. Školní jídelna byla zvětšena a upravena pro větší počet strávníků. Kotelna na pevné palivo byla přestavěna na výměníkovou stanici dálkového topení a na ni napojen nový otopný systém. Ředitelna, kancelář a pracovna výchovného poradce doznaly velkých změn.
Po zrušení školičky v ulici Kopeckého se učily dvě třídy v nově zrekonstruovaném pavilonku bývalých dílen ve Skupově ulici.
(Vyňato ze školní kroniky)
Ředitelé ZŠ Marjánka
obecná škola smíšená od 16.9.1920
řídící uč. František Hnilica do 31.1.1925
zatimní uč. František Šmelhouz 1.2.1925 – 31.8.1926
Bohumil Štěpina 1.9.1926 – 31.8.1930
obecná škola chlapecká
Bohumír Štěpina 1.9.1930
obecná škola dívčí
Božena Kalbáčová
Marie Matoušová – Kaplanová do 31.8.1947
Lidmila Schwarzová od 15.12.1945
měšťanská škola
August Malotín do 31.8. 1930
Karel Fišera 1931/32
L. Grüner 1937
národní škola
Eliška Bartošová – Novotná 1.9.1947 do r. 1950
Karel Mareš 1.9.1950 do r. 1953
osmiletá střední škola
Josef Syrovátko 1.9.1953 do r.1958
Dr. Jan Kotal 1958
magistrát
č.p. 226 Věra Jirešová do r. 1953
č.p. 417 Josef Šimák 1.9.1959 do 24.5.1963
Adolf Kořen 2.9.1963 do 30.6.1963
Marie Jechentalová 1.9.1964 do r. 1970
Josef Bartoš 1.9.1970 do r. 1973
Blanka Podobská 3.9.1973 do 30.6.1990
Jaroslava Šmejcká 1.9.1990 do 30.6. 2001
Anna Niklová 1.7.2001
Historie břevnovských škol
- při klášteře břevnovském zřízena škola
a) vnější – děti se učí číst a psát v jazyku mateřském, poté v latině. Po této přípravě postoupili do trivia, poté do quadria
b) vnitřní - studovali ti, co měli v úmyslu vstoupit do řádu
normální škola v Břevnově
29.8.1782 vyučoval varhanista Jan Huber – 30 žáků
r. 1839 rozšířena škola o 1 třídu – učitel Jan Lolard
r. 1872 + 1 třída
- nebyla školní budova, proto 1. třída – pronajata místnost v pivovaru + byt pro učitele (200
zl./1 rok)
- 2. a 3. třída v místnostech kláštera
r. 1879 – vražda – Petr Kuchař, bývalý žák sekyrou a kladivem zavraždil stařičkého řídícího ve výslužbě Jakuba Lolarda (17 let těžkého žaláře)
r. 1880 + jedna třída v pivovaru
r. 1881 zřízena školní zahrada „Na praizovce“
r. 1883 + 1 třída
Základní kámen k budově školy položen 6.5.1886 na pozemku Jana Hynka Rottera patrona školy (zdarma pozemek věnoval).
- vyučovat se začalo 20.12.1886, byla zde i obecní kancelář
r.1890 ve škole 671 žáků
10 tříd (5 chlapeckých, 5 dívčích)
- do školy chodili i děti z Řep, Motola a části Smíchova
r. 1908-1909 rozdělena škola na 2 pětitřídní školy smíšené, v Malém Břevnově
- postavena expozitura (2 třídy) – osamostatnila se v r. 1919
r. 1908 postavena škola u sv. Vojtěcha zvaná jubilejní č.
p. 417, vyučování zahájeno
16.9. 1908 (5 tříd postupných, 5 poboček)
r. 1910 osamostatnění
Vzpomínky ze školní kroniky
r. 1930 – veliká událost, společná návštěva filmového představení v břevnovském kině
Ideal. Promítaly se filmy např. Zimní sporty ve sv. Mořici, Den na tatranské salaši, Jaro na Podkarpatské Rusi, Medvídě Monarcha, Šotek a klokan.
r. 1931- v rámci péče o zdraví byly zakoupeny kbelíky na vodu, na mytí rukou před jídlem, ručníky si nosí žákyně samy, na školní výlety 3. a 4. třídy dostaly dotaci od místní školní rady po 40 Kč.
r. 1932 – postaven v tělocvičně obrovský smrk, konala se vánoční besídka s nadílkou: 28 dívek dostalo koledu, 2 žačky nové šaty a prádlo, 15 žaček starší prádlo, obuv a šatstvo „Ve všech třídách budí se láska k trpícím bližním a snaha pomoci potřebným.“ „ Byly vybrány dárky pro mrzáčky ve Vincentinu a zanesena koleda slepým dětem na Hradčanech.“ „ Dobrodinci darují škole: Zemědělská rada na obraz Hubte hraboše,
pí.Kotyšanová magnet, 1 žákyně 5. třídy sbírku druhů uhlí“.
r. 1933 – učitelská knihovna odebírá časopisy:
Věstník města Prahy, Věstník Ministerstva školství a národní osvěty,
Pedagogický věstník, Časopis pro občanskou nauku a výchovu,
Věcné nauky,Řeč, Hodiny vlastivědy, Úhor.
Školní zahrada Nad Kajetánskou je vzorem nejen břevnovským školám. Má velkou alej ovocných stromů, rozárium, oddělení botanické s trvalkami, letničkami i zeleninou. Navštěvuje ji školní inspektor s posluchači pedagogické fakulty. „Noční návštěvníci ničí květy a plody.“
r. 1935/36 - výnosem Ministerstva školství se vydávají školní zprávy pouze 1x za pololetí.
Spádový obvod školy zasahuje až k ulici Kochanově.
r. 1938/39 - vyučovací hodiny se krátí na 45 minut. Vyučování začíná až v 8:30.
Je ustanoveno rodičovské sdružení. Nařízením z 25.5.1939 jsou vyřazovány nepřípustné svazky z učitelské a žákovské knihovny. Začerňují se části text v učebnicích.
r. 1941/42 - příkaz Ministerstva školství a národní osvěty používat pro ušetření papíru břidlicových tabulek.
r. 1945/46 - chudým dětem se vaří k svačině kakao/z UNRY/, dostávají 1 vajíčko, později 1 rohlík.
Uhelné prázdniny trvají měsíc.
 r. 1947/48 - byla zavedena žákovská samospráva, šk. r. končí 11.6. – koná se všesokolský slet.
r. 1948/49 - začíná až 30.9. Učitelé studují nové osnovy, procházejí školeními, rozdělují si žáky ze škol, které zrušily. Školství vede Z. Nejedlý, začíná „nová jednotná škola“.
V červnu 1949 byl zaveden do školy telefon.
r. 1949/50 - heslo pro učitele: „Socialistický učitel buduje socialistickou školu“. heslo pro žáky: „ Za lidstva lepší zítřek chcem bojovníky být.“
Děti si dávají závazek: Denně ušetřit 20 haléřů
Ve vyučovacích plánech se objevují kapitoly: Jak lépe učit. Jak pomoci pětiletému plánu apod.
Nad školou má patronát závod Prefa. Děti dostávají desky s textem:
„ Až jednou vyrostou z Vás silní mladí lidé, kteří budou silní jako statné stromy, až den rozloučení s krásnou školou přijde, pak pojďte s námi stavět továrny a doly……..Náš patronát nad Vámi nás spojí a společným úsilím dosáhneme socialismu“.
r. 1950/51 - 4 třídy vyjely na měsíční školu v přírodě.
r. 1951/52 - vzniklo ve škole ROH. Závazek RO a SRPŠ: maminky umyjí každý měsíc dětem třídy.
r. 1952/53 - nařizují se povinné návštěvy učitelů v rodinách.
r. 1956/57 - je školní dílna největší a nejlepší na obvodě zásluhou pana učitele
Choce.
r. 1959/60 - přináší povinnost pravidelných středečních ranních desetiminutovek. Je pořádána přednáška pro rodiče. „Spolupráce školy a rodiny při vytváření vědeckého světového názoru u dětí“ – velmi málo navštívená.
r. 1960/61 - žáci dostávají zdarma učebnice a pomůcky, učí se podle nových osnov v 1. a 6. ročníku.
r. 1961/62 - přestupky žáků se řeší na půdě občanských výborů.
r. 1964/65 - SRPŠ zakoupilo do ŠD televizor.
r. 1968/69 - učitelské úvazky jsou sníženy na 21 hodin 9. třídy se dělí/diferencují/ na třídu studijní a praktickou
v okolí školičky /ul. Kopeckého/ jsou od srpna cizí vojska, žáci 1.
a 1. tř. se učí v hlavní budově.
r. 1970/71 - jsme nejlepší školou v Praze ve sběru kaštanů, probíhají prověrky a pohovory, je odvolána ředitelka školy, pedagog. sbor označen za rozkolísaný, nepodal přesvědčivé důkazy o správném socialistickém postoji.
r. 1976/77 - začíná počítání s množinami, začíná „nová koncepce“.
r. 1979/80 - škola Pod Marjánkou se stává školou s rozšířenou jazykovou výukou, bere žáky až od 3. třídy, 1. a 2. třídy přecházejí do naší budovy.
r. 1989/90 - prožíváme všichni s celou společností, je jmenována nová ředitelka školy.
r. 1990/91 - pořádají pracovníci školy společný zájezd, společnou pouť ke hrobu Jana Amose Komenského do Naardenu.
r. 1991/92 - 1. září navštěvuje školu pan prezident Václav Havel s doprovodem.
|
